Umělá inteligence v účetnictví a daních: pomocník, nebo riziko?
Umělá inteligence se postupně dostává i do účetnictví, daní a administrativy. Dokáže pomoci s vytěžováním dokladů, kontrolou faktur, přípravou podkladů, vyhledáváním chyb nebo orientací v daňových povinnostech. Zároveň ale přináší i rizika – například nesprávné vyhodnocení dokladů, práci s citlivými údaji nebo přílišnou důvěru v odpovědi, které nemusí být vždy správné. V článku si vysvětlíme, kde může být umělá inteligence pro účetní a podnikatele užitečná a kde je naopak potřeba zůstat opatrný.
Co znamená umělá inteligence v účetnictví
Umělá inteligence v účetnictví neznamená, že by počítač automaticky nahradil účetní. V praxi jde spíše o nástroje, které pomáhají zrychlit opakující se práci, vyhledávat souvislosti a zpracovávat větší množství dat.
V účetnictví se AI může využívat například při načítání faktur, rozpoznávání údajů z dokladů, třídění dokumentů, přípravě přehledů nebo kontrole nesrovnalostí. Podobný směr je vidět i ve veřejné správě – Finanční správa v roce 2026 představila beta verzi AI pomůcky pro vyplnění daňového přiznání, která má lidem pomoci s předvyplněním údajů z dokumentů a jednodušší orientací ve formuláři. (Finanční správa České republiky)
Kde může AI účetním a podnikatelům pomoci
Největší přínos má umělá inteligence u činností, které jsou opakované, časově náročné a pracují s větším množstvím dokladů. Typicky jde o vytěžování faktur, párování plateb, kontrolu základních údajů nebo přípravu podkladů pro účetní.
AI může pomoci například s tímto:
-
načtení údajů z faktur a účtenek,
-
kontrola DIČ, data vystavení nebo částek,
-
třídění dokladů podle typu,
-
příprava podkladů pro DPH,
-
vyhledání neobvyklých částek nebo duplicit,
-
tvorba jednoduchých přehledů,
-
návrh textu e-mailu pro klienta,
-
rychlé vysvětlení základního účetního nebo daňového pojmu.
Pro účetní může být AI užitečná hlavně tam, kde šetří čas. Místo ručního přepisování dokladů se účetní může více věnovat kontrole, komunikaci s klientem a správnému daňovému posouzení.
AI při zpracování dokladů
Jednou z nejpraktičtějších oblastí je vytěžování dokladů. Systém dokáže z faktury nebo účtenky přečíst základní údaje, jako je dodavatel, odběratel, datum, částka, DPH, číslo dokladu nebo bankovní účet.
To může výrazně zrychlit práci, ale neznamená to, že výsledek je vždy správný. Chyba může vzniknout například u špatně naskenovaného dokladu, neobvyklého formátu faktury, zahraničního dokladu nebo ručně psaného dokumentu.
Proto by měla platit jednoduchá zásada:
AI může doklad předpřipravit, ale konečnou odpovědnost za správné zaúčtování má stále člověk.
AI a DPH
V oblasti DPH může AI pomoci s přípravou podkladů, kontrolou sazeb, vyhledáním chybějících údajů nebo upozorněním na neobvyklé doklady. Může například označit fakturu, u které chybí DIČ, nesedí sazba DPH nebo se částka liší od běžných hodnot.
Na druhou stranu je daň z přidané hodnoty oblast, kde rozhodují detaily. AI nemusí správně vyhodnotit místo plnění, režim přenesené daňové povinnosti, nárok na odpočet DPH nebo pravidla u zahraničních transakcí. U složitějších případů proto nestačí spoléhat na automatický návrh.
AI může pomoci najít problém, ale účetní musí rozhodnout, jak se má doklad správně vykázat v přiznání k DPH, kontrolním hlášení nebo souhrnném hlášení.
AI a daňové přiznání
Umělá inteligence se začíná uplatňovat také při přípravě daňových přiznání. Může pomoci s předvyplněním údajů, orientací ve formuláři, kontrolou příloh nebo vysvětlením, co je potřeba doložit.
Finanční správa v roce 2026 testuje využití AI u pomůcky pro vyplnění daňového přiznání. Podle zveřejněných informací má uživatelům pomoci tím, že nahrají dokumenty a aplikace z nich předvyplní potřebné údaje do přiznání. (Finanční správa České republiky)
I zde ale platí, že AI není daňový poradce. Pokud má poplatník příjmy ze zahraničí, podnikání, pronájmu, investic nebo složitější rodinnou situaci, je vhodné výsledek pečlivě zkontrolovat.
Riziko nesprávné odpovědi
Jedním z největších rizik je, že AI může odpovědět sebevědomě, ale chybně. U účetnictví a daní je to obzvlášť nebezpečné, protože špatná odpověď může vést k nesprávnému přiznání, špatně uplatněnému nákladu, chybnému odpočtu DPH nebo opožděné registraci.
Problém je hlavně u otázek, které závisí na aktuální legislativě, přesném znění zákona nebo konkrétní situaci klienta. AI může poskytnout obecné vysvětlení, ale nemusí znát všechny podrobnosti konkrétního případu.
Proto je vhodné používat AI jako pomocníka pro první orientaci, nikoliv jako jediný zdroj rozhodnutí.
Ochrana citlivých údajů
Účetnictví a daně pracují s velmi citlivými informacemi. Patří sem osobní údaje, rodná čísla, mzdy, bankovní účty, zdravotní pojištění, obchodní smlouvy, faktury nebo interní finanční výsledky.
Při používání AI je proto nutné dávat pozor, jaká data do nástroje zadáváte. Není vhodné kopírovat celé účetní doklady, mzdové podklady nebo osobní údaje do veřejně dostupných nástrojů bez jasného nastavení ochrany dat.
Bezpečnější je údaje anonymizovat. Například místo skutečného jména klienta použít „klient A“, místo rodného čísla uvést pouze obecný popis a místo přesných čísel použít modelový příklad, pokud konkrétní data nejsou nutná.
Odpovědnost zůstává na člověku
AI může navrhnout zaúčtování, upozornit na chybu nebo vytvořit přehled. Odpovědnost za účetnictví, daňové přiznání a správnost podání ale zůstává na podnikateli, účetní nebo daňovém poradci.
To je důležité si uvědomit hlavně u automatizovaných systémů. Pokud systém špatně načte doklad, zařadí ho do nesprávné kategorie nebo navrhne chybný postup, finanční úřad nebude řešit, že chybu udělala AI. Bude posuzovat výsledek.
Proto by měla být AI součástí kontrolovaného procesu. Nejlepší využití je tam, kde AI práci připraví a člověk ji následně ověří.
AI a legislativa
Používání umělé inteligence se řeší také na evropské úrovni. Evropská unie přijala právní rámec pro AI, který je založený na posuzování rizik. Cílem je nastavit pravidla pro bezpečné a důvěryhodné využívání umělé inteligence. (Digitálna stratégia EÚ)
Pro běžné účetní nástroje to neznamená, že by podnikatel musel hned řešit složitou regulaci. Je ale dobré sledovat, jaké nástroje používá, zda jsou bezpečné, odkud pocházejí a jak nakládají s daty.
Jak AI používat bezpečně v účetní praxi
Aby byla umělá inteligence skutečně pomocníkem, je dobré nastavit si jasná pravidla.
V praxi doporučuji:
-
nepoužívat AI jako jediný zdroj daňového rozhodnutí,
-
neodesílat citlivé údaje bez anonymizace,
-
ověřovat výstupy podle aktuálních zákonů,
-
kontrolovat automaticky vytěžené doklady,
-
nastavit odpovědnost za finální kontrolu,
-
používat důvěryhodné nástroje,
-
pravidelně kontrolovat, zda systém nedělá opakované chyby,
-
u složitějších případů konzultovat účetní nebo daňového poradce.
AI by měla účetní práci zrychlit, ne nahradit odborný úsudek.
Co může AI změnit v práci účetních
Umělá inteligence pravděpodobně nejvíce změní rutinní část účetní práce. Ruční přepisování dokladů, vyhledávání základních údajů a jednoduché kontroly budou stále více automatizované.
To ale neznamená, že účetní profese ztratí význam. Naopak poroste důležitost kontroly, poradenství, správného nastavení procesů a schopnosti vysvětlit klientovi dopady jeho rozhodnutí.
Účetní, která umí s AI pracovat, může být pro klienta ještě užitečnější. Může rychleji zpracovat doklady, dříve odhalit chyby a více času věnovat tomu, co má skutečnou hodnotu – správnému výkladu, prevenci problémů a praktickému poradenství.
Shrnutí
Umělá inteligence v účetnictví a daních může být velkým pomocníkem. Dokáže zrychlit práci s doklady, pomoci s kontrolou údajů, připravit podklady, upozornit na nesrovnalosti a zjednodušit administrativu.
Zároveň ale představuje riziko, pokud se používá bez kontroly. AI může chybovat, nemusí správně vyhodnotit konkrétní daňovou situaci a při neopatrném používání může dojít i k problémům s ochranou citlivých údajů.
Nejlepší přístup proto není AI odmítat ani jí slepě věřit. Rozumné je používat ji jako chytrého pomocníka, který šetří čas, ale konečné rozhodnutí a odpovědnost ponechat na člověku.
